Trocha polské krve

Trocha polské krve

Na den dětí měly osmé třídy na svém výletě krásné slunné počasí, což při současných přeháňkách a bouřkách bylo docela štěstí. Výlet byl částečně historicky a částečně turisticky laděn. Na nejzachovalejší zříceninu Rakovnicka Krakovec jsme se dostali pěšky z obce Zavidov, kde staví nejbližší vlak. Pochod byl dlouhý 6 kilometrů a vedl přes obec Krakov. Již podle názvů těchto míst získává člověk podezření na spojitost se sousedním státem.

Na pohádkové zřícenině, která je v dnešní době částečně zastřešena, se žáci dozvěděli mnoho důležitých a zajímavých informací. Mimo doby založení, jména jeho zakladatele v období vrcholné gotiky, také to, že Krakovec se nedá považovat za klasický gotický hrad. Svoji dispozicí a komfortem odpovídal spíše charakteru zámku. V tom případě by se mohlo mluvit o prvním gotickém zámku na našem území. Jíra z Roztok ho dokonce něžně nazýval „chalúpka“. Náš průvodce také nevynechal podrobnosti o roli Krakovce v období Jana Husa.

Zajímavé je však historie celého regionu. Za vlády knížete Břetislava se totiž jako součást válečné kořisti dostal do této krajiny polský kmen Hedečanů, který zde byl trvale internován. Tato župa zakládala nové obce, které nazývala podle měst a termínů ze své staré vlasti. Polský odkaz tak můžeme vytušit nejen z názvů obcí Krakov a Krakovec, ale také z Příčiny, Rousínova, Hedecka a dalších míst v okolí. Dá se tedy s nadsázkou říci, že trocha té polské krve proudí v každém Rakovničanu.

Na závěr bych chtěl pochválit naše osmáky, že ustáli ostré zpáteční tempo paní učitelky. Za odměnu jim Milena poskytla místo k táboráku a zázemí na své zahradě v Zavidově.

- foto zde