Čtení v roubence

Na prvním setkání se děti dozvěděly spoustu zajímavostí o historii roubenky a také si prohlédly vystavené staré loutky. Velmi je také zajímalo, jak se takové dřevěné loutky ovládají, k čemu například slouží ty divné drátky a nitky, které jsou navázány na rukou.

Nejvíce se ale děti bavily, když si hrály na ilustrátory. Umí totiž už všechna písmenka napsat, a proto si každý vybral své oblíbené, které nakreslil a společně vymýšlely jména, názvy a předměty, které jejich písmenkem začínají. Nakonec z nakreslených písmen sestavovaly slova. Největší radost měly z toho, když žádné písmenko, které si k tomu vyrobily, nechybělo.

Na druhém setkání nepřišel přečíst pohádky nikdo jiný než známý muzikant a spisovatel Milan Zimmermann. A nebyly to ledajaké pohádky. Děti se dozvěděly, jak zvláštní jména mají vlaky, jak se z rytíře stal ze samé lásky rytíř bezhlavý a bílá paní je už asi nikdy nevyděsí. A protože Milan Zimmermann nechodí jen tak, ale s kytarou, společně si zazpívali nejednu známou, ale vylepšenou písničku.

Po dosud posledním setkání už dětí vědí, že v podkroví malého domku se skrývají roztodivné bytosti, a tak je snad ani nepřekvapilo, že byla řeč o strašidlech. Leckteré s nimi má svou vlastní zkušenost, vždyť komu z nás nějaký nezbedný skřítek něco někdy neschoval. Děti se dozvěděly recept na to, jak se skřítků přestat bát. Nakreslit je! A že si to po krásné a poutavé četbě užívaly. To se to najednou na podlaze strašidly jen hemžilo. A jaké překvapení, když mohly na okamžik nahlédnout do jejich tajné komůrky - malé půdy plné draků, princezen a jiných pohádkových bytostí.

Za kouzelné chvíle s knihami, historií, strašidly a pastely posíláme velké poděkování ředitelce městské knihovny paní Mileně Křikavové a paní Jiřině Adam cové