Příběhy bezpráví - beseda s pamětníkem Janem Zoubkem

Již druhým rokem se naše škola zapojuje do vzdělávacího programu Jeden svět na školách, jehož tvůrcem je organizace Člověk v tísni. Součástí tohoto programu je i projekt Příběhy bezpráví, který si dal za cíl seznámit žáky s československými dějinami a hlavně připomenout příběhy z nedávně minulosti, které by neměly být zapomenuty.

            V loňském roce se Příběhy bezpráví věnovaly okupaci v roce 1968 a my jsme uspořádali besedu s paní Jendelovou, jež nám vyprávěla svůj příběh bezpráví – o tom, jak potkala sovětské tanky, jak nemohla studovat vysokou školu, jak bylo jejich rodině ublíženo.

            Pro letošní besedu, jejímž tématem byla kolektivizace zemědělství a zabírání majetku po nástupu komunistické strany k moci, jsme získali bývalého rodáka z Rakovníka, který ale už od dětství žije v Praze, pana Ing. Jana Zoubka. Jeho dědeček byl živnostník a provozoval již za První republiky lékárnu na náměstí v Rakovníku. Po nástupu komunistů mu lékárnu i s obrovským domem zabavili a přestěhovali ho i s manželkou do rozděleného bytu, v němž měli pouze dva pokoje. Společně pak sdíleli kuchyň a koupelnu s dalšími cizími lidmi, kteří zde původně bydleli. Po Sametové revoluci jim pak složitým způsobem byl dům navrácen ale v tak dezolátním stavu, že trvalo několik let, než ho dali opět do pořádku. Za téměř 50 let se tam vystřídalo několik obchodů a nájemníků, nikdo z nich však dům žádným způsobem neudržoval. V současné době po dvouletém vyjednávání s památkáři bude provedena kompletní výměna střechy, jejíž cena se pohybuje v řádech milionů.

            Příběhy bezpráví jsou vždy velmi emotivní, některým příběhům se až nechce věřit, že se opravdu takové věci děly. Velmi si ceníme toho, že tento program tyto příběhy natáčí, ukládá do archívu a poskytuje je školám ke zhlédnutí. Pro naši budoucnost bychom měli znát i naši minulost.