Osmáci si vyzkoušeli psát krasopisem našich babiček

Osmáci si vyzkoušeli psát krasopisem našich babiček

V pátek 22. června jsme vyrazili na exkurzi do Prahy. Hlavním cílem bylo Národní pedagogické muzeum Jana Amose Komenského, ale navzdory počasí jsme toho stihli mnohem více.

Z Rakovníka jsme vlakem vyjížděli před půl osmou, a jelikož zpoždění jsme si vybrali až na zpáteční cestě, byli jsme v Praze před devátou hodinou. Cestou na Malou Stranu jsme se zastavili u památníku věnovaného obětem 2. světové války na stanici Malostranská, prošli kolem Rudolfina, ukázali si budovu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Klementinum tedy Národní knihovnu a UMPRUM. Poté už jsme se po Karlově mostě vrátili zpět na Malou Stranu a vydali se do Národního pedagogického muzea.

Zde byl pro žáky připraven velmi zajímavý program. Nejprve jsme si s průvodcem prošli stálé expozice věnované vývoji písma a vzdělávání v českých zemích. Během prohlídky jsme poctivě vyplňovali otázky do obdrženého sešitu. Skvěle jsme obstáli i v náročnějších úkolech týkajících se J. A. Komenského či vzdělávání v době okupace a doby, kdy bylo vše pod vedením komunistického režimu.

Poté na osmáky čekal výtvarně psací workshop s názvem Malý písař a nadšeně jsem se zapojila i já. Vyzkoušeli jsme si psaní hlaholicí, gotickou minuskulou, kurentem a krásnou českou latinkou, kterou psali naši babičky a dědečkové. Práci jsme si dali i s iniciálou a vzniklo mnoho krásných písmen P jako z 16. století.

Po dokončení workshopu jsme mohli využít několika kostýmů a udělat si pěkné fotky s kostýmy z různého období. Pak už jsme jen dokončili prohlídku muzea a vyzkoušeli si sedět v prvorepublikové třídě a třídě našich rodičů, tedy 70. – 80. let.

Když jsme opustili muzeum, vyrazili jsme posvačit do Valdštejnských zahrad k budově Senátu, které nás opravdu okouzlily. Po občerstvení jsme se vydali směrem Nerudovou ulicí na Loretánské náměstí, kde jsme si pověděli něco o prezidentu Eduardu Benešovi, který zde má sochu. Poslechli jsme si zvonkohru na Loretě a Novým Světem se vydali k Pražskému hradu. Tady nás čekala zase socha T. G. Masaryka. Na nádvoří nás chytil veliký slejvák, ale ani ten nás neodradil k fotce před Katedrálou sv. Víta.

Čas nás tlačil, tak nezbývalo než se postavit větru dešti a vyrazit na vlak. Cestou jsme si zpívali písničku z programu předešlého dne v letním kině, že tahle trocha nepohody nás nezkruší a s úsměvy došli na dejvické nádraží a vyrazili domů.

více fotek